EIC-VN

Je polovina dubna 2011 a já nastupuji do letadla Aeroflotu směr Moskva a pak Hanoj.  Těším se, jsem zvědavá, ale mám také obavy: jaké to všechno ve Vietnamu bude?  Povede se mi udělat všechna interview?

Nedávná cesta po Vietnamu mne šokovala hlavně tím, jak jejich společnost funguje po ekonomické stránce. Vietnam je krásná země, která jde kupředu razantním tempem. Nicméně zdejší ekonomický systém je velmi pozoruhodný.

Vietnam byl dlouhá léta rozdělen na 2 země – severní komunistickou a jižní „americkou“. Mě se zdálo, jakoby Vietnam zůstal rozdělení dodnes. Sever je chladnější, lidé vážní, méně přístupní a tvrdě pracující.

Hlavní město Vietnamu Hanoj se mění každým rokem. Stále více se přibližují stavby a stavební ruch k mezinárodnímu letišti. Když jsem před mnoha lety poprvé přiletěl do města tak cestu z letiště lemovaly porosty banánů, zahrady, stromy manga a políčka se zeleninou a rýžoviště.

Ráno vstáváme až kolem 8:00. Předbalujeme věci a jdeme na snídani. Opět do restaurace jako včera, je totiž nejblíže od našeho hotelu. Dáváme pho bo. Dnes máme v plánu pouhých cca 80 km do Sa Pa. Měla by to být dle LP jedna z nejkrásnějších cest, tak uvidíme.

Ostrov Phu Quoc - žije zde cca 80 000 lidí, leží západně od Saigonu. Je pouhých 15 km od Kambodži a 45 km od Vietnamu.

V rámci cestovatelských večerů pořádaných cestovní kanceláří Kudrna zavítal ve čtvrtek čtrnáctého dubna do Brna cestovatel Robert Bazika.

Odlet do Saigonu byl v nedělí 3.3.2011  v 7:25 z Ruzyně. Letěli jsme do nejdříve do Paříže s Air France a odtamtud v 13:25 již směr Saigon s Vietnam airlines. Obě cesty proběhly bez potíží, naše zavazadla doputovala v pořádku s námi. Z Paříže pak let trval přesně 12 hodin. Bylo to trochu dlouhé, ale alespoň jsme zhledli Black Swan..:-) a jiné nové filmy . Do Saigonu jsme přiletěli v 6:25 místního času, odbavení proběhlo v pořádku. Počasí v Saigonu - 35 stupňů Celsia a tak 80% vlhkost,